Průvodcovská a předčitatelská služba

Nevidomý a těžce slabozraký člověk bývá díky svému handicapu často vyřazen z běžného života společnosti. Obtížněji se vyrovnává s nutností dělat řadu věcí zcela jiným způsobem, než většina ostatních lidí. Cítí omezení v možnostech vzdělávání, pracovního i společenského uplatnění. Soustavné neuspokojování cílů, přání a tužeb, i uvnitř primárních skupin, vede k postupnému snižování sebevědomí, aktivity a často k omezování kontaktů s okolím a postupné izolaci. Příprava nevidomého pro život vyžaduje, aby byl co nejméně závislý na ostatních, tj. vystupuje do popředí dovednost orientace v prostoru a samostatný pohyb, manuální a intelektuální dovednosti, tělesná zdatnost, odvaha, vitalita, zdravé sebevědomí, kladný postoj k tvůrčí práci člověka, poměr k hodnotám aj.